Vážně se máme za válečnou historii stydět my, Češi?
Na místě vyrostl přes noc velký dřevěný kříž a pochvaly se jeho autorům dostalo od významného předáka sudetských Němců Berndta Posselta (poslance Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu). Premiér Nečas musel na tiskové konferenci v Berlíně znovu připomenout, že tzv. Benešovy dekrety jsou pro současnou českou vládu nedotknutelné.
Popuzuje a uráží mě toto téma. Opakuje se v Čechách po celých posledních dvacet let více či méně okatě. Jeho nositeli jsou lidé používající stejnou argumentaci: 65 let po válce je čas na objektivní hodnocení a přiznání našich vin, neboť prý i „my jsme měli své koncentráky“.
To není tón nijak nový. V Evropském parlamentu je otevřené vystoupení na téma podílu Němců na rozpoutání II. světové války a nacistickou genocidu považováno za projev daleko za hranicí politické korektnosti.
Prostě už se to jaksi nehodí. Dějiny jsou úspěšně převyprávěny: nebylo agresorů, byli jenom utlačovaní. Byl výhradně Hitler a pár jeho přisluhovačů. Německý národ, stejně jako ostatní evropské národy, byl pouze obětí těchto několika šílenců. Nebylo nacistických srazů, na kterých v davovém šílenství hajlovaly statisíce zfanatizovaných Němců. Nebylo nadřazenosti německé rasy. Bylo jenom utrpení, které si působili všichni navzájem.
To je hlavní proud soudobého výkladu německých dějin v evropském kontextu. A máme ho „konečně“ zase tady - díky dobronínským křížům a iracionálním argumentům pana Miroslava Mareše, že „každé násilí v době míru musí být objasněno a zdokumentováno“.
Sáhnul jsem do své knihovny a vytáhnul dva objemné svazky z díla presidenta Edvarda Beneše: „Mnichovské dny“ a „Šest let exilu a druhé světové války“. Znovu a znovu zajímavé čtení psané člověkem, který činil nelehká rozhodnutí v reálné době.
Jak poučné je připomenutí si obdivuhodné Benešovy odpovědi na písemné požadavky sudetských Němců z roku 1937 ohledně přednostního zaměstnávání německého obyvatelstva či zavádění německého školství v pohraničí nebo prozkoumání Benešovy reakce na agresivní projev proti všemu českému Konrada Henleina v Karlových Varech z roku 1938.
A co Němci rozpoutaná druhá světová válka? V Čechách začala Mnichovskou dohodou (ve prospěch sudetských Němců, kteří tolik chtěli do Říše) a vystěhováním českých obyvatel z pohraničí. Následovaly Protektorát Čechy a Morava, Heidrychova hrůzovláda, atentát a stanné právo, popravy českých vlastenců a odbojářů, Lidice a Ležáky, deportace do koncentráků, tisíce mrtvých českých vojáků ve spojeneckých armádách v Africe, na východní frontě, ve stíhačkách a bombardérech nad Anglií a Německem. Rozvrácené rodiny, kam se k rodinnému stolu někdo po válce už prostě nevrátil. A konec konců i nové poválečné uspořádání Evropy, přímý důsledek Němci rozpoutané války, které Československo zbavilo na dalších 40 let svobody a prosperity.
Nebo to tak nebylo? Proč ztrácíme smysl pro rozlišení toho, co bylo první a co až poté následovalo?
Ať si badatelé kladou otázky, co se to tehdy vlastně v Dobroníně (a třeba i jinde) stalo, ať si na tato témata pořádají historické semináře (ona už to nějaká ta německá nebo rakouská nadace ráda zaplatí), ale nedělejme z toho politický problém současnosti. Jednak proto, že se až příliš snadno vynášejí akademické soudy v příjemném teple kavárenského zátiší, jednak proto, že hodnotit minulost současnýma očima bez prožitku tehdejších hrůz je chybné.
Násilí plodí násilí. Ukrutnost plodí další ukrutnost. Nahlížejme na historii jako na běh příčin a následků. Nedovolme, aby nám jiní převyprávěli naši vlastní historii. Nenechejme si vnutit, že Češi byli nositeli stejného násilí jako Němci a tudíž jsou vlastně stejně vinni.
Vzpomínejme na své mrtvé a mějme na paměti, že údajné bezpráví a sadismus v Dobroníně na sudetských Němcích byly předcházeny statisíci bezprávími a sadismy na českých občanech v průběhu války.
Z těchto důvodů odmítám přistoupit na „filosofii dobronínského kříže“. Prostřednictvím nevinné piety nám její obhájci podsouvají cizí výklad národních dějin.
Bylo by zlé, kdybychom si nechali rozostřit pohled na naši historii. Snadno by se mohlo stát, že by nám mohla být vnucena i naše budoucnost, která by nás odsoudila k opakování neblahé historie.
Ivo Strejček
Dotace, přerozdělování, korupce
Tento text není o Davidu Rathovi, přestože z „příběhu“ onoho poslance vychází. Není totiž nijak zapotřebí komentovat nahrávky „šustění“ bankovek, při jejich přepočítávání a skládání do krabice od bot. Je zbytečné vyjadřovat své názory nad odpudivými informacemi, které každý den přicházejí a budou přicházet.
Ivo Strejček
Co přivezl Nečas z Bruselu?
Výsledek jednání vrcholných představitelů EU 8.-9. prosince 2011 v Bruselu potvrdil zrychlování skryté tendence dělení EU na bloky "euro" a "ne-euro".
Ivo Strejček
Dluhy: příčina či důsledek?
Kdyby se současné ekonomické problémy většiny členských zemí Evropské unie daly vyřešit výměnou jejich ministerských předsedů a vlád, bylo vše podstatně jednodušší.
Ivo Strejček
"Kde je Berlusconi?" zuří v Evropském parlamentu zelení
"Do Evropského parlamentu má přijet na návštěvu Silvio Berlusconi," začal svoji řeč v úvodu prvního poprázdninového zasedání této instituce ve Štrasburku předák evropských liberálů Guy Verhofstadt " a my tady nic nevíme".
Ivo Strejček
Armáda potřebuje respekt, ne odvody branců
Ministr Vondra zvažuje návrat k povinným odvodům branců, protože armádě se prý nedostává některých specializovaných profesí, jako jsou počítačoví experti, letci či profesionálové z oblastí spojovací techniky .
Ivo Strejček
Hrátky s minimální mzdou
Minulý týden se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dohodli na zvýšení minimální mzdy ze současných 8 000 Kč o necelou pětistovku. Vyvolalo to nejprve zlostné bublání uvnitř odborového hnutí, protože odborářští předáci požadovali původně změnu až na 9 200 Kč – tedy zvýšení minimální mzdy o celých 15% -, pak si ovšem odboráři zamnuli ruce se slovy „lepší něco, nežli nic“ a uklidnili se.
Ivo Strejček
Užitečná kůrovcová lekce
Českou společnost již několik měsíců vzrušuje, snad i rozděluje, spor o to, jak řešit problém s částmi šumavských lesů napadených kůrovcem. Nejde-li pouze o nahodilé výkřiky úzké a zájmově ostře vyhraněné skupiny lidí kolem ekologického hnutí Duha, považuji zájem o tento problém za správný a diskusi na toto téma za vhodnou a zdravou.
Ivo Strejček
Státní maturita: poprava učňovského školství
Rakousko a Německo otevřely od 1. května letošního roku své pracovní trhy pro občany těch států, které do EU vstoupily 1. května 2004. Obě země tak plně využily přechodná období trvající 7 let. Letos tedy musely své trhy otevřít naplno. Zajímavé je, jak rozdílně k tomu obě země přistoupily.
Ivo Strejček
Katastrofální "jaderné" rozhodnutí Merkelové
Rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové uzavřít do roku 2022 všechny německé jaderné elektrárny je politicky chybné a ekonomicky katastrofální rozhodnutí. Nejen pro Německo, ale také (minimálně) pro středoevropský prostor.
Ivo Strejček
Odboráři snad polili vládu živou vodou
Sobotní poutní sraz Zavadilových odborářů v Praze nebyla v ničem objevná či překvapující levicová veselice.
Ivo Strejček
Jsou státní maturity skutečným lékem?
Ministr Dobeš vidí ve státních maturitách lék na ozdravení českého školství, a proto s nimi spojil svoji kariéru ministra školství. Je to názor správný nebo pokus řešit problém "od konce"?
Ivo Strejček
Kdo vyhrál a kdo prohrál?
Vyhráli Klaus, Tluchoř, Kalousek, "Bártovci" uvnitř VV, ČSSD nebo KSČM? Prohráli "slabý" Nečas či nestoudná Kočí?
Ivo Strejček
Záleží na politicích, jak moc nás Fukušima zasáhne
Je skličující sledovat to, co se děje v Japonsku. Přírodní katastrofa, která nemá v japonské historii obdoby, připravila o život tisíce lidí. Zdevastovala část pobřeží a nemilosrdně zasáhla část japonského průmyslu. Nespravedlivě je tragédie obyčejných lidí překryta vystrašeným sledováním událostí v tsunami poškozené jaderné elektrárně Fukušima.
Ivo Strejček
Zdroje jsou...
Tak lapidárně kdysi smetl Vladimír Špidla Václava Klause v jedné z předvolebních televizních debat. Necítil v té chvíli žádnou potřebu vysvětlit, co těmi "zdroji" myslí. Až za pár měsíců Špidlova premiérování se ukázala holá pravda - kapsa daňového poplatníka byla ještě dostatečně plná na to, aby ji čeští socialisté zvýšením daní náležitě vyprázdnili.
Ivo Strejček
Proč jsem proti přímé volbě prezidenta
Zdá se, že se vládní koalice zřejmě bez problémů dohodne s opozicí na návrhu přímé volby prezidenta. Pokud se tak stane, bude to svými důsledky pro český politický systém největší změna za posledních dvacet let.
Ivo Strejček
Počínání lékařů je za hranou (a co to znamená pro nás)
Zdá se mi, že nastává vhodný čas pohlížet na probíhající krizi kolem odchodu části nemocničních lékařů jako na proces, ze kterého bychom měli ve svém zájmu vyvodit důležité zkušenosti.
Ivo Strejček
EU v roce 2010: rok potvrzených pravd
Do roku 2010 vstoupila EU s tolik (ne)chtěnou Lisabonskou smlouvou. Ta měla, slovy svých fanatických obhájců, vyřešit letité unijní neduhy.
Ivo Strejček
Český nemocniční lékař a jeho pacient v roce 2011
Jak daleko až jsou ochotni dojít lékaři, kteří se připojili k výzvě LOK "Děkujeme, odcházíme"? Čeho mohou reálně dosáhnout a co si (nechtěně) způsobili? A co pacient?
Ivo Strejček
(2 žáby + 1 mlok) × 2 stromy = 1 člověk?
Vracel jsem se ten předvánoční čtvrtek pozdě večer ze Štrasburku domů. Měl jsem za sebou nějakých 750 km cesty po francouzských, německých a českých dálnicích. V rámci všech podmínek, které počasí onoho dne určovalo, vcelku dobře udržovaných. Mrzlo, až praštělo.
Ivo Strejček
Mají být zimní pneumatiky povinné?
S rozvojem globalizovaného světa se globalizuje i informační proud všemožných médií. Můžeme tak sledovat průběh sněhových kalamit v Rakousku, Německu, francouzské Bretani či v belgických Ardenách. Umocňují se tím poselství klipovitých zpravodajství českých reportérů z nejrůznějších částí Čech a Moravy.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2903x