Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

EU v roce 2010: rok potvrzených pravd

9. 02. 2011 8:00:00
Do roku 2010 vstoupila EU s tolik (ne)chtěnou Lisabonskou smlouvou. Ta měla, slovy svých fanatických obhájců, vyřešit letité unijní neduhy.

Za pár měsíců své existence potvrdila, že se tak nestalo. Potvrdila krizi evropské integrace, která narazila na limity administrativního řízení. Je chtěným dítětem zastánců komunitární (ne mezivládní) politiky evropských institucí, což ignoruje obsahové podmínky demokracie. Je výsledkem takových politických postupů, které jsou voliči po léta nuceni brát na vědomí, ne se na jejich utváření demokratickými postupy podílet.

Volební úspěchy pravice v Evropě

Jedna z politických pravd říká, že v dobách dobrých vítězí levicové strany, v dobách krizových naopak pravice. Rok 2010 v Evropě tuto pravdu potvrdil. Vítězné tažení konzervativních stran ve volbách v roce 2010 začali v květnu Cameronovi konzervativci ve Velké Británii. V dalších volbách, které se konaly v jakékoliv evropské zemi v roce 2010, zvítězili nebo sestavili vládu konzervativci.

Vládnout v nelevicové koalici se podařilo dokonce i tam, kde pravice těsně prohrála a kde se očekávaly vlády levicových formací (Česká republika, Slovensko).

Tyto změny jsou pro další vývoj uvnitř EU velmi významné. Doufejme, že středopravé vlády prosadí nezbytné reformy svých zdravotních, sociálních, penzijních a daňových systémů a otevřou cestu k ozdravení svých ekonomik. Konzervativní lídři jistě přispějí ke změně atmosféry a obsahu projednávané agendy na jednáních Evropské rady.

Již nyní je zřejmé, že funguje těsné spojenectví Cameron - Nečas a posilou začíná být statečná Iveta Radičová.

2010: euro v krizi

Jednotná měna euro je po celou dobu své existence politickým projektem.

Vznikla v prostoru ekonomicky, sociálně a kulturně natolik roztříštěném, že nemohla dlouhodobě vyhovět rozdílným zájmům svých uživatelů. V dobách, kdy se ekonomikám dařilo relativně dobře, se euro pod žádný ekonomický tlak nedostalo. Až hospodářská krize ukázala slabiny této měny.

Drahý evropský sociální model, jehož obsah i rozsah si zjevně různé členské státy vykládají různě, v kombinaci s dlouhodobě nízkou jednotnou úrokovou politikou Evropské centrální banky, přivedly některé členy eurozóny za pokraj státních bankrotů.

Cesta k fiskální a politické unii

S osudem jednotné měny svázali mnozí evropští politikové i osud EU.

Tomu také odpovídají kroky, které eurozóna, Evropská komise a Evropská rada přijaly. Kromě masivních půjček krachujícím státům (což se logicky nelíbí daňovým poplatníkům těch zemí, které půjčují), přijala Evropská rada na svém zasedání 16.-17.prosince 2010 rozhodnutí o "malé změně" Smlouvy. "Malé" proto, že většina hlav členských států nechce riskovat ratifikační referenda v obavách o to, aby voliči takové hlasování nepojali jako možnost vyjádřit svůj celostní názor na současnou EU.

Ona "malá" změna článku 136 vytváří možnost založit tzv. Evropský stabilizační mechanismus pro eurozónu. Ten nahradí současné pilíře – Evropský finanční a stabilizační fond (záruky členských zemí eurozóny v objemu 440 miliard eur) a Evropský finanční a stabilizační mechanismus (výpůjčky Evropské komise na trzích ve výši 60 miliard eur).

Přístup k těmto prostředkům nebude "automatický" a bude "podléhat selektivnímu výběru" - to je nejdůležitější.

Nad rozpočty členských států tedy vznikne nadřízený kontrolní orgán (Evropská komise?), který bude základní parametry návrhů národních rozpočtů určovat. Cesta k vytvoření fiskální unie je otevřena.

Jak ovšem z česko-slovenské historie my sami víme, monetární a fiskální unie nepřežije bez unie politické (naše měnová unie přežila rozpad té politické jen pár týdnů).

Obávám se, že směr "evropský superstát" byl potvrzen.

Evropské daně

Rozvrat veřejných rozpočtů členských států a jejich neochota posílat do bruselské pokladny stále víc v kombinaci s "ambiciózními" cíli EK (v čele s bojem s klimatickou změnou) přiměla Brusel hledat další finance a s úlevou konstatovat, že "zdroje jsou".

Do poloviny roku 2011 představí návrh na zavedení několika forem evropských daní.

Doufejme, že návrhy EK budou představiteli států na Evropské radě odmítnuty. Pokud ne, stane se EK finančně nezávislá na národních příspěvcích, což vyústí v její politickou nezávislost. Věřím, že Petr Nečas bude mít sílu v těsné koordinaci s podobně smýšlejícími státníky takové návrhy vetovat.

Rok 2010 v EU tak byl rokem potvrzených pravd. Tedy těch pravd, které ODS po léta o současném směru evropské integrace říká.

Psáno pro Listy ODS

Autor: Ivo Strejček | středa 9.2.2011 8:00 | karma článku: 18.14 | přečteno: 1178x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Ivo Hnilica

Zbrojeni je to co svět potřebuje - míní Donald Trump

Vypadá to jako negativní požadavek, ale úplně tak to není. Má to i svá pozitiva. Odvětví zbrojního průmyslu je v prvé řadě velký možná až největší světový byznys a zaměstnává po světě obrovské počty lidí a to i přes automatizaci..

20.8.2017 v 18:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 83 | Diskuse

Josef Nožička

Jágr navštívil Čapí hnízdo a pro některé už není „Bůh“

Výkony hokejisty Jaromíra Jágra jsou v jeho 45 letech stále obdivuhodné a pro většinu českých sportovních fandů je Jágr téměř nedotknutelnou ikonou. Tedy ještě donedávna byl...

20.8.2017 v 18:15 | Karma článku: 14.82 | Přečteno: 357 | Diskuse

Petr Burian

Kulturní eurotradice

Na novinové titulky typu: V xxx zaútočil nožem (autem, samopalem, dosaďte si sami) na lidi. Po útoku zůstalo šest (patnáct, dvacet, dosaďte si sami) mrtvých... si už zvykáme, jako na nekuřácké nonstop putyky plné maminek s dětmi.

20.8.2017 v 14:55 | Karma článku: 24.61 | Přečteno: 378 | Diskuse

Monika Pilloni

Patriotická loď u Malty: zákaz přistání, posádka bez vody

Defend Europe informují, že 17. srpna završilii svoji úspěšnou misi. Posádka C-Star se nachází na HURD ́S BANK u Malty a jsou bez vody. Kolaboranti pašeráků jsou v přístavech, bojovníci proti ilegalitě nedostali povolení k vjezdu?

20.8.2017 v 14:38 | Karma článku: 36.43 | Přečteno: 1608 | Diskuse

Vilém Barák

Veřejných peněz je ve sportovní špíně škoda

Sportovci soutěží za sebe a své sponzory a kdo má touhu vyniknout, bude sportovat i bez státní podpory. A jestliže si někdo přeje, aby Czechia získávala co nejvíce medailí na světových šampionátech, je to jeho věc a jeho peníze.

20.8.2017 v 13:52 | Karma článku: 23.08 | Přečteno: 383 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2901
Autor je od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu za ODS. Jeho stránky jsou www.istrejcek.cz .

Narozen 11. ledna 1962 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Pedagogickou fakultu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně a stal se učitelem, vyučuje angličtinu a zároveň i překládá. V letech 1996 - 1997 byl tiskovým mluvčím předsedy vlády Václava Klause a vlády ČR. Od roku 1998 do současnosti pracuje jako člen Zastupitelstva města Žďáru nad Sázavou, členem městské rady byl v letech 2002 - 2005. V Evropském parlamentu působí v Hospodářském a měnovém výboru a jako náhradník v zemědělském výboru. Je členem delegace Evropského parlamentu pro spolupráci s Čínou. Je ženatý a má dvě děti, hovoří anglicky a rusky.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.