Zdá se, že se vládní koalice zřejmě bez problémů dohodne s opozicí na návrhu přímé volby prezidenta. Pokud se tak stane, bude to svými důsledky pro český politický systém největší změna za posledních dvacet let.
Politický prezident
Jedním z hlavních argumentů podporujících přímou volbu prezidenta je touha vybrat si prezidenta "bez zákulisních čachrů stranických sekretariátů".
Tato myšlenka se zakládá se na poněkud naivní představě, že osobnosti mimo politické strany či dokonce mimo politiku jsou automaticky morálnější a lepší.
Není mým cílem dnes tento názor vyvracet. Tvrdím pouze, že představa, že člověk, který nikdy neměl s politikou co do činění, může být demokratickou pojistkou v prostředí, kterému nebude rozumět, je představou dětinskou.
Kampaň, kterou prezidentští kandidáti povedou, bude také - zcela přirozeně - kampaní politickou. Lidé budou uchazečům pokládat otázky týkající se hospodářského směřování země, zaměstnanosti, řešení sociálních problémů a národní bezpečnosti. Bylo by nebezpečné, kdyby se o prezidentský úřad úspěšně ucházel člověk "nepolíbený" politikou.
Důvěra v současného prezidenta Klause je právě proto tak vysoká, že - kromě intelektuální výbavy - je mistrovským znalcem politické scény, kterou dokáže ovlivňovat, moderovat a těší se jejímu respektu.
Přímá volba - kvalitnější demokracie?
Pozoruhodným mýtem spojovaným s přímou volbou prezidenta je víra v to, že demokracie v zemi tím bude "nějak" kvalitnější.
Je naše demokracie nějak defektní v porovnání se Slovenskem či Polskem, kde své prezidenty volí přímo? Je český prezident na setkání se svými protějšky z okolních zemí prezidentem se slabším mandátem?
Nepřímá volba vyprodukovala v České republice kvalitní a respektované prezidenty. U nás i v zahraničí. Proč měnit postup, který funguje?
...ale ať to moc nestojí
Úsměvným pokrytectvím obhájců přímé volby prezidenta je souběžné ujišťování daňových poplatníků, že to nesmí (a nebude) moc stát.
Demokratické procedury se mnoha občanům zdají neefektivní a drahé. Činnost demokratických institucí doopravdy něco stojí a chtějí-li voliči žít v demokratické zemi, pak se s těmito náklady musí smířit.
Pokud vyznavači přímé volby prezidenta chtějí hlavu státu tímto způsobem volit, musí poplatníky upřímně informovat, že budou muset náklady této volby ze svých kapes zaplatit.
V tomto kontextu považuji za chybnou také úvahu spojovat termín přímé volby prezidenta s termínem jiných voleb jenom proto, aby se ušetřilo.
Kandidáti na prezidentskou funkci by se snadno stali nedobrovolným rukojmím regionálních či dokonce komunálních témat v závislosti na tom, ke kterým volbám by se voliči současně chystali.
Zdroj politického napětí
Nesdílím názory, že prezident přímo volený občany bude zklidňující protiváhou parlamentu. Obávám se, že tomu může být právě naopak.
Například: pokud výsledky parlamentních voleb určí, že dolní (horní) komora bude většinově levicová a voliči se poté v přímé volbě rozhodnou pro pravicového prezidenta, bude docházet k častým politickým střetům a politické napětí v zemi se oproti současnému stavu zvýší.
Závěr
- Nedomnívám se, že přímá volba prezidenta přinese do Čech více kvalitnější demokracie.
- Prezidentem země má být člověk intelektuálně výrazný, lidsky spolehlivý a - s politickou zkušeností.
- Přímá volba zbytečně nahradí systém, který dal zemi kvalitní prezidenty a který tak ve svém důsledku prokázal, že je výkonný a funkční.
- Věřím v parlamentní demokracii, ve které zvolení zástupci obhajují zájmy svých voličů a své postoje voličům vysvětlují. Dokonce i to, koho volili v tajné volbě prezidentem země ve Španělském sále na Pražském hradě.
- Spory mezi přímo voleným prezidentem a jinak politicky zabarveným parlamentem mohou politické napětí v zemi zbytečně zvyšovat.
- Přímá volba prezidenta otevře prostor k přímým volbám hejtmanů a starostů, což může kvalitu rozhodování na krajské a komunální úrovni negativně ovlivnit (pravicový starosta v obklíčení levicové městské rady).
