Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Užitečná kůrovcová lekce

9. 08. 2011 14:15:35
Českou společnost již několik měsíců vzrušuje, snad i rozděluje, spor o to, jak řešit problém s částmi šumavských lesů napadených kůrovcem. Nejde-li pouze o nahodilé výkřiky úzké a zájmově ostře vyhraněné skupiny lidí kolem ekologického hnutí Duha, považuji zájem o tento problém za správný a diskusi na toto téma za vhodnou a zdravou.

Staví nás totiž opakovaně před hledání odpovědi na otázky, které jsou součástí obecnějšího sporu ve společnosti : přispívá člověk svou činností ke světu horšímu či ke světu lepšímu? Jsou výsledky lidské činnosti cestou ke zkáze a zhoubě, či naopak? Má nám záležet více na přírodě nebo na člověku?

První, co člověka napadne, sleduje-li smutné záběry mrtvých částí šumavských lesů zlikvidovaných lýkožroutem, je, kam se v celém tom ekotyjátru ztratil osud člověka – obyvatele Šumavy.

Sledujeme sice na straně jedné úsilí politiků, kteří se snaží (více či méně upřímně) hledat řešení, či jen na té bídě vyprazitovat pár pochybných hlasů voličské podpory, na straně druhé pár desítek „naimportovaných“ ekologických nájezdníků, kterým jde zjevně o vyhledávání příležitostí, jak se předvádět a provokovat, než o ochranu životního prostředí. Kam se v tom všem poděl osud člověka obývajícího Šumavu? Jak se mu v takovém prostředí musí žít a pracovat? A není na místě otázka, zda je prospěšné vyhlašovat nejrůznější části krajiny za chráněná území, na která se vztahují stovky regulací a povinností dodržovat zákonná ustanovení tak důkladně, až se daný kus země stane možná vlídnějším místem pro život lýkožroutů, ale obtížným pro živobytí místního člověka?

Vím, snad někteří řeknete, že nemám rád přírodu, že straním byznysu, že namísto stromů si přeji hotely a lanovky. Je to obvyklý a omšelý argument. Jsem přesvědčen, že v celém soupeření s ekologickým fundamentalismem nejde o to, kdo má rád přírodu, ale zejména o to, zda má člověk rád lidi.

Tuším, že to mnozí tak nevidí, to ale nic nemění na mém přesvědčení, že i „spor o kůrovce“ nás opakovaně staví před povinnost bránit svobodu člověka a obhajovat výsledky jeho plodného a užitečného vlivu na prostředí kolem sebe před touhami a pokusy pár desítek jednotlivců vnucovat jiným vlastní morální priority.

Druhá, snad také logická otázka, která napadne pozorovatele - daňového poplatníka, je úvaha, kdo to všechno zaplatí. Kdo zaplatí práci policie, která rutinně a každodenně nejprve trpělivě nabádá ekologické nájezdníky, aby nebránili v práci lesníkům a dřevorubcům, aby posléze rutinně a každodenně za přítomnosti televizních kamer odvlekla ekology mimo nebezpečí padajících stromů?

Kdo zaplatí důsledky letitého ekologického experimentu, který evidentně vede k rozšiřování počtu napadených stromů a tedy ke zvětšování prostoru vyžadujícího zásah, ke zničené tváři krajiny, k neobyvatelným holinám – a ve svém důsledku – k vytlačování člověka z těchto míst?

Člověk je tvor racionální a umí pružně přizpůsobovat své jednání změnám ve svém okolí. Kdyby tomu tak nebylo, dávno by lidský druh nepřežil.

Lze jistě v dějinách vývoje člověka vystopovat jednotlivé hrubé poklesky, kterými se na okolní přírodě prohřešil. To je politováníhodné, ale zkoumáme-li celkový vývojový trend, je nepochybné, že člověk svým působením svět kolem sebe kultivuje, že je svému okolí prospěšný, že svou prací a vynalézavostí prostředí, ve kterém žije, zlepšuje.

Nezávidím nikomu z těch, kteří musí na Šumavě každodenně a trpělivě řešit problém „kácet či nekácet“. Nechtěl bych být v jejich kůži a přesto považuji tuto „kůrovcovou lekci“ české společnosti za užitečnou. Věřím, že kdo chce vidět, vidí a kdo chce slyšet, slyší - nabízené argumenty i volbu prostředků vedoucích k jejich prosazení.

To, zda si vybereme mezi světem utopistických chimér a vnucených žebříčků hodnot nebo světem aktivním a pozitivním – světem svobodné lidské aktivity, je pouze a jenom na nás.

Autor: Ivo Strejček | úterý 9.8.2011 14:15 | karma článku: 19.69 | přečteno: 1493x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jiří Turner

Krize islámského světa - terorismus i migrace jsou důsledkem globalizace našeho světa

Jaké jsou ale příčiny té krize? Názory oscilují od paušálního obviňování islámu až k sebemrskačství, které svádí vinu na naši západní civilizaci. Zapomínáme však, že: What is globalization for the West is imperialism for the rest.

24.6.2017 v 9:30 | Karma článku: 5.38 | Přečteno: 113 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Vlhké sny bruselské šlechty aneb když Tusk znásilňuje Lennona

Donald Tusk, předseda evropské rady, si na summitu EU pomohl slovy Johna Lennona. Vzhledem k nevalné úrovni politiků EU a jejich socialistickému smýšlení si nejsem jistý, zda neměl na mysli nebo na srdci spíše Lenina.

24.6.2017 v 9:11 | Karma článku: 26.17 | Přečteno: 352 | Diskuse

Zdenek Horner

Hodnota není mechanismus

Fetišizace postupu, funkce, mechanismu, jak chcete, nabývá u nás a v zemích V4 vrcholu. V tom jsme na východě mistři. Schválíme si nějaký zákon a pak najdeme mechanismy, jak zákon obejít. Zákon měl původně smysl – hodnotu.

23.6.2017 v 22:59 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 184 | Diskuse

Bohumír Šimek

Kdo je Andrej Babiš a jeho ANO?

V každé vlivné politické straně jsou politici usilující o službu národu a jsou služebníci kmotrů a mafiánů. Jen u lidovců služebníka kmotrů už neznám.

23.6.2017 v 21:38 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 810 | Diskuse

Jan Dvořák

Zeman a Sobotka – kdo z nich je vícekrát člověkem? Nebo jen sviní a mentálním rozpadlíkem?

Pokud zvolíme pro posuzování tradiční kritérium, tedy lingvistický lakmusový papírek, že kolik kdo zná jazyků, tolikrát je člověkem, mohl by Sobotka Zemana předstihnout.

23.6.2017 v 17:15 | Karma článku: 16.45 | Přečteno: 621 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2901
Autor je od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu za ODS. Jeho stránky jsou www.istrejcek.cz .

Narozen 11. ledna 1962 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Pedagogickou fakultu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně a stal se učitelem, vyučuje angličtinu a zároveň i překládá. V letech 1996 - 1997 byl tiskovým mluvčím předsedy vlády Václava Klause a vlády ČR. Od roku 1998 do současnosti pracuje jako člen Zastupitelstva města Žďáru nad Sázavou, členem městské rady byl v letech 2002 - 2005. V Evropském parlamentu působí v Hospodářském a měnovém výboru a jako náhradník v zemědělském výboru. Je členem delegace Evropského parlamentu pro spolupráci s Čínou. Je ženatý a má dvě děti, hovoří anglicky a rusky.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.