Užitečná kůrovcová lekce
Staví nás totiž opakovaně před hledání odpovědi na otázky, které jsou součástí obecnějšího sporu ve společnosti : přispívá člověk svou činností ke světu horšímu či ke světu lepšímu? Jsou výsledky lidské činnosti cestou ke zkáze a zhoubě, či naopak? Má nám záležet více na přírodě nebo na člověku?
První, co člověka napadne, sleduje-li smutné záběry mrtvých částí šumavských lesů zlikvidovaných lýkožroutem, je, kam se v celém tom ekotyjátru ztratil osud člověka – obyvatele Šumavy.
Sledujeme sice na straně jedné úsilí politiků, kteří se snaží (více či méně upřímně) hledat řešení, či jen na té bídě vyprazitovat pár pochybných hlasů voličské podpory, na straně druhé pár desítek „naimportovaných“ ekologických nájezdníků, kterým jde zjevně o vyhledávání příležitostí, jak se předvádět a provokovat, než o ochranu životního prostředí. Kam se v tom všem poděl osud člověka obývajícího Šumavu? Jak se mu v takovém prostředí musí žít a pracovat? A není na místě otázka, zda je prospěšné vyhlašovat nejrůznější části krajiny za chráněná území, na která se vztahují stovky regulací a povinností dodržovat zákonná ustanovení tak důkladně, až se daný kus země stane možná vlídnějším místem pro život lýkožroutů, ale obtížným pro živobytí místního člověka?
Vím, snad někteří řeknete, že nemám rád přírodu, že straním byznysu, že namísto stromů si přeji hotely a lanovky. Je to obvyklý a omšelý argument. Jsem přesvědčen, že v celém soupeření s ekologickým fundamentalismem nejde o to, kdo má rád přírodu, ale zejména o to, zda má člověk rád lidi.
Tuším, že to mnozí tak nevidí, to ale nic nemění na mém přesvědčení, že i „spor o kůrovce“ nás opakovaně staví před povinnost bránit svobodu člověka a obhajovat výsledky jeho plodného a užitečného vlivu na prostředí kolem sebe před touhami a pokusy pár desítek jednotlivců vnucovat jiným vlastní morální priority.
Druhá, snad také logická otázka, která napadne pozorovatele - daňového poplatníka, je úvaha, kdo to všechno zaplatí. Kdo zaplatí práci policie, která rutinně a každodenně nejprve trpělivě nabádá ekologické nájezdníky, aby nebránili v práci lesníkům a dřevorubcům, aby posléze rutinně a každodenně za přítomnosti televizních kamer odvlekla ekology mimo nebezpečí padajících stromů?
Kdo zaplatí důsledky letitého ekologického experimentu, který evidentně vede k rozšiřování počtu napadených stromů a tedy ke zvětšování prostoru vyžadujícího zásah, ke zničené tváři krajiny, k neobyvatelným holinám – a ve svém důsledku – k vytlačování člověka z těchto míst?
Člověk je tvor racionální a umí pružně přizpůsobovat své jednání změnám ve svém okolí. Kdyby tomu tak nebylo, dávno by lidský druh nepřežil.
Lze jistě v dějinách vývoje člověka vystopovat jednotlivé hrubé poklesky, kterými se na okolní přírodě prohřešil. To je politováníhodné, ale zkoumáme-li celkový vývojový trend, je nepochybné, že člověk svým působením svět kolem sebe kultivuje, že je svému okolí prospěšný, že svou prací a vynalézavostí prostředí, ve kterém žije, zlepšuje.
Nezávidím nikomu z těch, kteří musí na Šumavě každodenně a trpělivě řešit problém „kácet či nekácet“. Nechtěl bych být v jejich kůži a přesto považuji tuto „kůrovcovou lekci“ české společnosti za užitečnou. Věřím, že kdo chce vidět, vidí a kdo chce slyšet, slyší - nabízené argumenty i volbu prostředků vedoucích k jejich prosazení.
To, zda si vybereme mezi světem utopistických chimér a vnucených žebříčků hodnot nebo světem aktivním a pozitivním – světem svobodné lidské aktivity, je pouze a jenom na nás.
Ivo Strejček
Dotace, přerozdělování, korupce
Tento text není o Davidu Rathovi, přestože z „příběhu“ onoho poslance vychází. Není totiž nijak zapotřebí komentovat nahrávky „šustění“ bankovek, při jejich přepočítávání a skládání do krabice od bot. Je zbytečné vyjadřovat své názory nad odpudivými informacemi, které každý den přicházejí a budou přicházet.
Ivo Strejček
Co přivezl Nečas z Bruselu?
Výsledek jednání vrcholných představitelů EU 8.-9. prosince 2011 v Bruselu potvrdil zrychlování skryté tendence dělení EU na bloky "euro" a "ne-euro".
Ivo Strejček
Dluhy: příčina či důsledek?
Kdyby se současné ekonomické problémy většiny členských zemí Evropské unie daly vyřešit výměnou jejich ministerských předsedů a vlád, bylo vše podstatně jednodušší.
Ivo Strejček
"Kde je Berlusconi?" zuří v Evropském parlamentu zelení
"Do Evropského parlamentu má přijet na návštěvu Silvio Berlusconi," začal svoji řeč v úvodu prvního poprázdninového zasedání této instituce ve Štrasburku předák evropských liberálů Guy Verhofstadt " a my tady nic nevíme".
Ivo Strejček
Armáda potřebuje respekt, ne odvody branců
Ministr Vondra zvažuje návrat k povinným odvodům branců, protože armádě se prý nedostává některých specializovaných profesí, jako jsou počítačoví experti, letci či profesionálové z oblastí spojovací techniky .
Ivo Strejček
Hrátky s minimální mzdou
Minulý týden se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dohodli na zvýšení minimální mzdy ze současných 8 000 Kč o necelou pětistovku. Vyvolalo to nejprve zlostné bublání uvnitř odborového hnutí, protože odborářští předáci požadovali původně změnu až na 9 200 Kč – tedy zvýšení minimální mzdy o celých 15% -, pak si ovšem odboráři zamnuli ruce se slovy „lepší něco, nežli nic“ a uklidnili se.
Ivo Strejček
Státní maturita: poprava učňovského školství
Rakousko a Německo otevřely od 1. května letošního roku své pracovní trhy pro občany těch států, které do EU vstoupily 1. května 2004. Obě země tak plně využily přechodná období trvající 7 let. Letos tedy musely své trhy otevřít naplno. Zajímavé je, jak rozdílně k tomu obě země přistoupily.
Ivo Strejček
Katastrofální "jaderné" rozhodnutí Merkelové
Rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové uzavřít do roku 2022 všechny německé jaderné elektrárny je politicky chybné a ekonomicky katastrofální rozhodnutí. Nejen pro Německo, ale také (minimálně) pro středoevropský prostor.
Ivo Strejček
Odboráři snad polili vládu živou vodou
Sobotní poutní sraz Zavadilových odborářů v Praze nebyla v ničem objevná či překvapující levicová veselice.
Ivo Strejček
Jsou státní maturity skutečným lékem?
Ministr Dobeš vidí ve státních maturitách lék na ozdravení českého školství, a proto s nimi spojil svoji kariéru ministra školství. Je to názor správný nebo pokus řešit problém "od konce"?
Ivo Strejček
Kdo vyhrál a kdo prohrál?
Vyhráli Klaus, Tluchoř, Kalousek, "Bártovci" uvnitř VV, ČSSD nebo KSČM? Prohráli "slabý" Nečas či nestoudná Kočí?
Ivo Strejček
Záleží na politicích, jak moc nás Fukušima zasáhne
Je skličující sledovat to, co se děje v Japonsku. Přírodní katastrofa, která nemá v japonské historii obdoby, připravila o život tisíce lidí. Zdevastovala část pobřeží a nemilosrdně zasáhla část japonského průmyslu. Nespravedlivě je tragédie obyčejných lidí překryta vystrašeným sledováním událostí v tsunami poškozené jaderné elektrárně Fukušima.
Ivo Strejček
Zdroje jsou...
Tak lapidárně kdysi smetl Vladimír Špidla Václava Klause v jedné z předvolebních televizních debat. Necítil v té chvíli žádnou potřebu vysvětlit, co těmi "zdroji" myslí. Až za pár měsíců Špidlova premiérování se ukázala holá pravda - kapsa daňového poplatníka byla ještě dostatečně plná na to, aby ji čeští socialisté zvýšením daní náležitě vyprázdnili.
Ivo Strejček
Proč jsem proti přímé volbě prezidenta
Zdá se, že se vládní koalice zřejmě bez problémů dohodne s opozicí na návrhu přímé volby prezidenta. Pokud se tak stane, bude to svými důsledky pro český politický systém největší změna za posledních dvacet let.
Ivo Strejček
Počínání lékařů je za hranou (a co to znamená pro nás)
Zdá se mi, že nastává vhodný čas pohlížet na probíhající krizi kolem odchodu části nemocničních lékařů jako na proces, ze kterého bychom měli ve svém zájmu vyvodit důležité zkušenosti.
Ivo Strejček
EU v roce 2010: rok potvrzených pravd
Do roku 2010 vstoupila EU s tolik (ne)chtěnou Lisabonskou smlouvou. Ta měla, slovy svých fanatických obhájců, vyřešit letité unijní neduhy.
Ivo Strejček
Český nemocniční lékař a jeho pacient v roce 2011
Jak daleko až jsou ochotni dojít lékaři, kteří se připojili k výzvě LOK "Děkujeme, odcházíme"? Čeho mohou reálně dosáhnout a co si (nechtěně) způsobili? A co pacient?
Ivo Strejček
(2 žáby + 1 mlok) × 2 stromy = 1 člověk?
Vracel jsem se ten předvánoční čtvrtek pozdě večer ze Štrasburku domů. Měl jsem za sebou nějakých 750 km cesty po francouzských, německých a českých dálnicích. V rámci všech podmínek, které počasí onoho dne určovalo, vcelku dobře udržovaných. Mrzlo, až praštělo.
Ivo Strejček
Mají být zimní pneumatiky povinné?
S rozvojem globalizovaného světa se globalizuje i informační proud všemožných médií. Můžeme tak sledovat průběh sněhových kalamit v Rakousku, Německu, francouzské Bretani či v belgických Ardenách. Umocňují se tím poselství klipovitých zpravodajství českých reportérů z nejrůznějších částí Čech a Moravy.
Ivo Strejček
Irsko, euro a my
Bylo by prozíravé, kdyby český daňový poplatník na chvíli přestal podléhat osudovým představám o tom, že jeho blahobyt a životní spokojenost se bytostně odvíjejí od toho, jaká byla v jeho městě uzavřena povolební koalice.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2903x