Armáda potřebuje respekt, ne odvody branců
To jsou zprávy alarmující a nedobré. Co však bylo a je příčinou stavu, ve kterém se armádě nedostává profesionálů? Co se stalo, že drtivá část současné mladé generace mužů a žen považuje službu v ozbrojených silách za odpudivou profesi? Proč má služba v armádě právě v České republice tak mizernou pověst? A není to obecnější problém evropské civilizace?
Nekonečně bezpečný svět
Za jednu z hlavních příčin bolestivého stavu nedůvěry společnosti v armádu považuji mylné přesvědčení veřejnosti o tom, že svět kolem nás je nekonečně bezpečný. Zvykli jsme si nevnímat bezpečnostní rizika, která by mohla přerůst v přímé ohrožení naší národní bezpečnosti. Pokud se "někde" válčí, je to v bezpečné vzdálenosti od našich hranic v teritoriích, která mnozí ani neumí najít na mapě.
A když už se nás některá z varovných informací dotkne, je tu přece NATO (rozuměj Američané), kteří to vše svými silami a na vlastní náklady vyřeší.
Podceňovaná armáda
Jsme malí, bezvýznamní a naše bezpečnostní síly jsou omezené, myslí si po desetiletí veřejnost i většina politiků.
Celá léta je rozpočet české armády soustavě snižován tak důsledně, až musel letos na jaře generální tajemník NATO nepřímo naznačit, že se ze zbytků českých ozbrojených sil stává komický přívěsek Aliance a vybídnul českou vládu k navýšení prostředků ve prospěch naší armády.
Jakou motivaci by měli mít mladí mužové k tomu, aby do cíleně zanedbávaného sboru dobrovolně vstoupili? Nabízí jim věčně podceňovaná armáda kariérní růst? Setkají se tam s technikou, o které se jim v civilním sektoru ani nezdá? Nabudou tam zkušenosti, které posléze "v záloze" uplatní? Mají jistotu, že podvyživený rozpočet ministerstva obrany se částečně postará o jejich blízké, zatímco oni budou nasazeni v akci na druhé straně planety? A postará se o ně vůbec někdo důstojně, pokud při hájení hodnot naší civilizace přijdou o zdraví či dokonce život?
Historická zkušenost
Nevěřím, že vztah Čechů k armádě formoval Haškův dobrý voják Švejk. To, že na podzim 1938 stáli mladí mužové v betonových pevnůstkách na československých hranicích odhodláni bránit nezávislost republiky, je mému přesvědčení dobrým důkazem.
Přesto v nás jaksi zahnízdila historická zkušenost, že služba v armádě je jen tak trochu hrou na vojáky bez povinnosti bojovat.
Armáda, zejména ta socialistická, vedená kádrově prověřenými hlupáky, neměla nikdy zvláštní kredit. Byla ze své podstaty armádou agresivní a útočnou. My, co jsme v ní povinně sloužili, na ta léta s politruky a kontráši nevzpomínáme v dobrém. Podtrženo kolaborací s „dočasným pobytem spřátelené Sovětské armády“, veřejnost armádou opovrhovala.
Leccos se za těch posledních dvacet let změnilo, nicméně nedůvěra veřejnosti ve svou armádu (notabene neustále stíhanou nejrůznějšími skandály s armádní výzbrojí a výstrojí, za což armáda sama nemůže) zůstává vysoká.
Proč by dnešní mladí lidé, zhýčkaní blahobytem a libující si v životě bez závazků a disciplíny, měli vstupovat do armády, nad kterou veřejnost povýšeně ohrnuje nos? Být členem ozbrojených sil v USA nebo Velké Británii je čest, pocta, prestiž. Nosit uniformu speciálních jednotek v těchto zemích je vyhledávanou visačkou nejvyšší kvality.
Za základní příčiny stavu, ve kterém mladí lidé v Čechách postrádají jakoukoliv motivaci stát se profesionálními vojáky Armády České republiky, proto považuji zejména:
- minimální a nedostatečný armádní rozpočet odkázaný na vládní a parlamentní milodary
- politickou i společenskou rezignaci na skutečnost, že státní nezávislost si musíme garantovat především my sami
- a proto omezení role naší armády na jakýsi expediční sbor (pokud možno nebojový) určený primárně k nasazení mimo území ČR
- a z toho všeho plynoucí nespravedlivě nízké mínění veřejnosti o naší současné armádě a nezájem stát se profesionálním vojákem
Moc se bojím, že odvody branců v této atmosféře, jsou oním pověstným střílením kanónem na vrabce – ať už zůstanu u armádní terminologie.
Ivo Strejček
Dotace, přerozdělování, korupce
Tento text není o Davidu Rathovi, přestože z „příběhu“ onoho poslance vychází. Není totiž nijak zapotřebí komentovat nahrávky „šustění“ bankovek, při jejich přepočítávání a skládání do krabice od bot. Je zbytečné vyjadřovat své názory nad odpudivými informacemi, které každý den přicházejí a budou přicházet.
Ivo Strejček
Co přivezl Nečas z Bruselu?
Výsledek jednání vrcholných představitelů EU 8.-9. prosince 2011 v Bruselu potvrdil zrychlování skryté tendence dělení EU na bloky "euro" a "ne-euro".
Ivo Strejček
Dluhy: příčina či důsledek?
Kdyby se současné ekonomické problémy většiny členských zemí Evropské unie daly vyřešit výměnou jejich ministerských předsedů a vlád, bylo vše podstatně jednodušší.
Ivo Strejček
"Kde je Berlusconi?" zuří v Evropském parlamentu zelení
"Do Evropského parlamentu má přijet na návštěvu Silvio Berlusconi," začal svoji řeč v úvodu prvního poprázdninového zasedání této instituce ve Štrasburku předák evropských liberálů Guy Verhofstadt " a my tady nic nevíme".
Ivo Strejček
Hrátky s minimální mzdou
Minulý týden se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dohodli na zvýšení minimální mzdy ze současných 8 000 Kč o necelou pětistovku. Vyvolalo to nejprve zlostné bublání uvnitř odborového hnutí, protože odborářští předáci požadovali původně změnu až na 9 200 Kč – tedy zvýšení minimální mzdy o celých 15% -, pak si ovšem odboráři zamnuli ruce se slovy „lepší něco, nežli nic“ a uklidnili se.
Ivo Strejček
Užitečná kůrovcová lekce
Českou společnost již několik měsíců vzrušuje, snad i rozděluje, spor o to, jak řešit problém s částmi šumavských lesů napadených kůrovcem. Nejde-li pouze o nahodilé výkřiky úzké a zájmově ostře vyhraněné skupiny lidí kolem ekologického hnutí Duha, považuji zájem o tento problém za správný a diskusi na toto téma za vhodnou a zdravou.
Ivo Strejček
Státní maturita: poprava učňovského školství
Rakousko a Německo otevřely od 1. května letošního roku své pracovní trhy pro občany těch států, které do EU vstoupily 1. května 2004. Obě země tak plně využily přechodná období trvající 7 let. Letos tedy musely své trhy otevřít naplno. Zajímavé je, jak rozdílně k tomu obě země přistoupily.
Ivo Strejček
Katastrofální "jaderné" rozhodnutí Merkelové
Rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové uzavřít do roku 2022 všechny německé jaderné elektrárny je politicky chybné a ekonomicky katastrofální rozhodnutí. Nejen pro Německo, ale také (minimálně) pro středoevropský prostor.
Ivo Strejček
Odboráři snad polili vládu živou vodou
Sobotní poutní sraz Zavadilových odborářů v Praze nebyla v ničem objevná či překvapující levicová veselice.
Ivo Strejček
Jsou státní maturity skutečným lékem?
Ministr Dobeš vidí ve státních maturitách lék na ozdravení českého školství, a proto s nimi spojil svoji kariéru ministra školství. Je to názor správný nebo pokus řešit problém "od konce"?
Ivo Strejček
Kdo vyhrál a kdo prohrál?
Vyhráli Klaus, Tluchoř, Kalousek, "Bártovci" uvnitř VV, ČSSD nebo KSČM? Prohráli "slabý" Nečas či nestoudná Kočí?
Ivo Strejček
Záleží na politicích, jak moc nás Fukušima zasáhne
Je skličující sledovat to, co se děje v Japonsku. Přírodní katastrofa, která nemá v japonské historii obdoby, připravila o život tisíce lidí. Zdevastovala část pobřeží a nemilosrdně zasáhla část japonského průmyslu. Nespravedlivě je tragédie obyčejných lidí překryta vystrašeným sledováním událostí v tsunami poškozené jaderné elektrárně Fukušima.
Ivo Strejček
Zdroje jsou...
Tak lapidárně kdysi smetl Vladimír Špidla Václava Klause v jedné z předvolebních televizních debat. Necítil v té chvíli žádnou potřebu vysvětlit, co těmi "zdroji" myslí. Až za pár měsíců Špidlova premiérování se ukázala holá pravda - kapsa daňového poplatníka byla ještě dostatečně plná na to, aby ji čeští socialisté zvýšením daní náležitě vyprázdnili.
Ivo Strejček
Proč jsem proti přímé volbě prezidenta
Zdá se, že se vládní koalice zřejmě bez problémů dohodne s opozicí na návrhu přímé volby prezidenta. Pokud se tak stane, bude to svými důsledky pro český politický systém největší změna za posledních dvacet let.
Ivo Strejček
Počínání lékařů je za hranou (a co to znamená pro nás)
Zdá se mi, že nastává vhodný čas pohlížet na probíhající krizi kolem odchodu části nemocničních lékařů jako na proces, ze kterého bychom měli ve svém zájmu vyvodit důležité zkušenosti.
Ivo Strejček
EU v roce 2010: rok potvrzených pravd
Do roku 2010 vstoupila EU s tolik (ne)chtěnou Lisabonskou smlouvou. Ta měla, slovy svých fanatických obhájců, vyřešit letité unijní neduhy.
Ivo Strejček
Český nemocniční lékař a jeho pacient v roce 2011
Jak daleko až jsou ochotni dojít lékaři, kteří se připojili k výzvě LOK "Děkujeme, odcházíme"? Čeho mohou reálně dosáhnout a co si (nechtěně) způsobili? A co pacient?
Ivo Strejček
(2 žáby + 1 mlok) × 2 stromy = 1 člověk?
Vracel jsem se ten předvánoční čtvrtek pozdě večer ze Štrasburku domů. Měl jsem za sebou nějakých 750 km cesty po francouzských, německých a českých dálnicích. V rámci všech podmínek, které počasí onoho dne určovalo, vcelku dobře udržovaných. Mrzlo, až praštělo.
Ivo Strejček
Mají být zimní pneumatiky povinné?
S rozvojem globalizovaného světa se globalizuje i informační proud všemožných médií. Můžeme tak sledovat průběh sněhových kalamit v Rakousku, Německu, francouzské Bretani či v belgických Ardenách. Umocňují se tím poselství klipovitých zpravodajství českých reportérů z nejrůznějších částí Čech a Moravy.
Ivo Strejček
Irsko, euro a my
Bylo by prozíravé, kdyby český daňový poplatník na chvíli přestal podléhat osudovým představám o tom, že jeho blahobyt a životní spokojenost se bytostně odvíjejí od toho, jaká byla v jeho městě uzavřena povolební koalice.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2903x