Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dluhy: příčina či důsledek?

2. 12. 2011 14:25:59
Kdyby se současné ekonomické problémy většiny členských zemí Evropské unie daly vyřešit výměnou jejich ministerských předsedů a vlád, bylo vše podstatně jednodušší.

V Itálii sice tamní parlament schválil reformní návrhy a Berlusconi vzápětí rezignoval, ale finanční trhy to nijak neuklidnilo. Ve Španělsku vyhráli volby konzervativní lidovci, pár dnů byl klid a poté výnosy ze španělských dluhopisů opět letěly nahoru.

Dokonce ani Německo (!) minulý týden neprodalo celý objem svých dluhopisů, což je mimořádně nepříznivá a varovná zpráva. Pokud trhy nedůvěřují premiantovi, co se bude dít dál?

Ve skutečnosti ovšem nejde pouze o krizi eura, jednotné měny, kterou se platí v části Evropské unie. Katastrofa eura pouze pomohla odhalit daleko hlubší strukturální problémy.

Obvykle se totiž říká, že příčinou současného neblahého vývoje jsou dluhy. To ale není pravda: dluhy jsou pouze důsledkemletitého vývoje. Vývoje, který netrval pouze několik let, ale vývoje na evropském kontinentu, který trval v různých proměnách nejméně celé minulé století.

Konec 19. a celé 20.století byly, pochopitelně v rámci ideologických - včetně totalitních - forem, charakterizovány budováním sociálního státu. Mocného, pečovatelského, ochranářského s různou mírou (ne)svobody člověka. Na svoji existenci, na to, aby uspokojil své čím dál vyšší nároky, si musel půjčovat. Čím více nároků chtěl plnit, tím více dluhů vytvářel.

S tím, jak po desetiletí sociální stát evropského blahobytu sílil a bobtnal, neviditelně ničil základní lidské instinkty vlastní zodpovědnosti a spoléhání se na své síly.

Rozdrolil a sám sebou nahradil tradiční rodinné vazby péče rodičů o své děti a péče dětí o své rodiče. Důmyslným a pohodlným systémem štědrých sociálních dávek neúměrně zdražil cenu evropské pracovní síly a tím poškodil evropskou konkurenceschopnost ve světové soutěži.

Současné dluhy tak jsou výsledkem nesplnitelných nároků sociálního státu a upadající schopnosti části evropského kontinentu obstát v globální hospodářské soutěži.

Výměny ministerských předsedů a jejich kabinetů ze dne na den sice mohou nabídnout odvážná rozpočtová opatření na výdajových stranách státních rozpočtů, žádná z těchto změn ovšemnení schopna zásadně a rozhodně změnit lidské chování.

Člověk se vyznačuje tím, že dává přednost uspokojování svých krátkodobých cílů. Málokdy myslí na budoucnost vzdálenou více než pár let, natožpak desítky let.

Tato luxusní rozmařilost jeho chování umocněná pohodlností a lenivostí - jako jednoho z produktů sociálního státu - tak brání tomu, aby současná opatření mohla být trvale (nebo alespoň dlouhodobě) účinná.

Lidé se neradi vzdávají svých nároků a bojovně reagují na jejich případná omezení či ztráty. Právě tímto pohledem se snažme porozumět generálním stávkám v Řecku či Portugalsku. Razanci a agresivitu stávkujících navíc, zcela přirozeně, podporuje vědomí, že jim omezení či ztrátu jejich nároků vnucuje někdo vnější, z jiné části kontinentu a bez hlubšího porozumění jejich vlastním domácím podmínkám.

Tím není třeba Řeky ani Portugalce nijak omlouvat, pouze nabízím možné vysvětlení toho, proč ani současná urputná snaha koncentrovat rozhodování o struktuře národních rozpočtů a koordinaci národních hospodářských a sociálních politik do Bruselu, nebude zřejmě snahou úspěšnou.

Domnívám se, že jsme svědky pokusu o vybudování extrémně drahého byrokratického projektu s hluboce nedemokratickými rysy.

Národním státům, jejich politikům i voličům budou vnucovány obrysy jejich státních rozpočtů, sociálních a penzijních politik navrhovaných anonymními bruselskými úředníky, které nikdo nikdy ani neviděl, ani nevolil - a tedy je ani nikdo nikdy nebude schopen volat k zodpovědnosti.

Na současnou krizi (a zdůrazňuji nejen ekonomickou a už vůbec ne pouze eura) se tedy pokusme podívat v širším kontextu historických dějů.

Na dluhy nahlížejme ne jako na příčinu současného stavu, ale jako na důsledek dlouhodobé politiky budování sociálního státu blahobytu.

A to nejdůležitější - při posuzování reality kolem nás zkoumejme naši (ne)ochotu změnit své chování ve prospěch budoucnosti. Neučiníme-li tak, své děti zatížíme povinností splatit naše dluhy a připravíme jim neradostná léta.

Autor: Ivo Strejček | pátek 2.12.2011 14:25 | karma článku: 22.01 | přečteno: 1215x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Karel Kropš

Kanada zavádí základní příjem.

Již delší dobu se mluví o základním příjmu. Většinou si pod ním přestavujeme jednotnou sociální dávku, kterou bude pobírat každý občan státu. Kanada přišla s tříletým experimentem, který je nastaven spíše jako negativní daň.

20.8.2017 v 19:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdeněk Hřib

Liberální reforma zdravotnictví

Namísto toho, aby se dnes snažila každá politická strana vnutit svou vizi zdravotnictví všem ostatním, bychom se měli přestat navzájem šikanovat a umožnit každému svobodnou volbu rozsahu pojištění se zachováním solidarity systému.

20.8.2017 v 16:55 | Karma článku: 4.94 | Přečteno: 132 | Diskuse

Pavel Beránek

Migrace a Velká Zelená Zeď v Africe

Co to vlastně je Velká zelená zeď v Africe? Může to být krok správným směrem? A může to způsobit nějaký převrat v problémech, které řeší celý svět?

19.8.2017 v 19:42 | Karma článku: 22.36 | Přečteno: 2447 | Diskuse

Karel Ryšán

Laická úvaha - jak si zahospodařit

Bez práce nejsou koláče. Tahle fráze se ještě čas od času omílá, i když stále méně. Lidé cítí, že není tak úplně pravdivá. Protože kdo by se špinil, namáhal si záda namáhavou prací?

19.8.2017 v 10:26 | Karma článku: 12.80 | Přečteno: 237 | Diskuse

Pavel Makovec

Zakážou volby! Zakážou volby?

"Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali" říkala již Emma Goldman, americká anarchistka a mírová aktivistka litevského původu ("If voting changed anything, they'd make it illegal")...

19.8.2017 v 9:00 | Karma článku: 38.61 | Přečteno: 4315 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2901
Autor je od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu za ODS. Jeho stránky jsou www.istrejcek.cz .

Narozen 11. ledna 1962 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Pedagogickou fakultu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně a stal se učitelem, vyučuje angličtinu a zároveň i překládá. V letech 1996 - 1997 byl tiskovým mluvčím předsedy vlády Václava Klause a vlády ČR. Od roku 1998 do současnosti pracuje jako člen Zastupitelstva města Žďáru nad Sázavou, členem městské rady byl v letech 2002 - 2005. V Evropském parlamentu působí v Hospodářském a měnovém výboru a jako náhradník v zemědělském výboru. Je členem delegace Evropského parlamentu pro spolupráci s Čínou. Je ženatý a má dvě děti, hovoří anglicky a rusky.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.