Jak jsem si vystoupil v Evropském parlamentu o klimatické změně

Délka mého vystoupení byla určena na 1 minutu. Zkuste si sami změřit, co všechno se dá za tak krátkou dobu říci. Přesto jsem se snažil své názory zkoncentrovat do tak krátkého časového intervalu.

"Vážený pane předsedající, dámy a pánové (oslovil jsem slušně účastníky zasedání),

na hodnocení Kodaňského summitu a jeho výsledky je třeba pohlížet jednak očima zdravého selského rozumu, jednak prostřednictvím nepřeberného množství dostupných ekologických i ekonomických dat, která potvrzují, že žádné globální oteplování neexistuje. A pokud existuje, pak je zcela mimo vliv člověka a je způsobeno čistě přírodními silami."

(V této chvíli dostali jednotliví poslanci, kteří v té době byli v jednacím sále Evropského parlamentu, do svých sluchátek překlad. Záměrně jsem vystupoval v češtině, přestože obvykle vystupuji anglicky. Dnes jsem stál o to, aby mi bylo rozuměno především doma. V megarozloze sálu, kde vždycky dlouho hledáte vystupujícího, nastal šum. Přítomní začali očima pátrat, který blázen to kde mluví.)

"Mimochodem, minulý týden jsme se dozvěděli, že významná část ekologických dat, se kterými pracoval Mezinárodní panel pro klimatickou změnu, byla buďto zcela vědomě falšována či mylně interpretována. Proto je dobře, že Kodaňský summit zkrachoval."

(v této chvíli zavládnul v jednacím sále zmatek. Někteří z poslanců na mě začali pokřikovat. Eurofederalistický extravagantní výtečník a levičák Jo Leinen na mě ze socialistických řad vykřiknul, abych raději "držel hubu". Ano, ten, který vždy a při každé příležitosti nevynechá možnost otřít se o našeho prezidenta Klause)

"Tento krach, doufám, přinese (pokračoval jsem):

1. odklon od agresivní tzv. zelené politiky

(Ruch v sále významně zesílil. Několik poslanců vstalo a začalo na znamení hrubého nesouhlasu tlouci pěstmi do svých stolů)

2. politika se vrátí ke skutečným tématům, které v dnešní době ekonomické recese občany skutečně trápí

(Smích, dokonce i řad tzv. "konzervativních" poslanců z Evropské lidové strany. Snažil jsem se nenechat se vyvést z míry, ale ono to není tak jednoduché. Máte dojem, že jste na stranické schůzi KSČ a vystupujete s kritikou Husákova režimu)

3. zamezí se plýtvání penězi daňových poplatníků na sporné zelené projekty

(Tady všichni pochopili, že jsem ztracená a nenapravitelná existence, kterou není třeba brát vážně. Mluvit v parlamentu o zájmu daňových poplatníků, když jedině poslanci přece nejlépe vědí, že nejvíc se právě daňoví poplatníci obávají klimatické změny, to byl z mé strany vrchol naivity. Dali mi to, ostatně, najevo posměšným potleskem a sarkastickým smíchem.)

4. vytvoří se prostor pro praktickou debatu o racionálním, efektivním a lacinějším získávání energie. Návrat zdravého rozumu do ekologické politiky zatlačí zpět nesmyslné a extrémně drahé projekty získávání tzv. čisté energie z větrných a solárních systémů

(Znovu se ozvalo bušení do stolů. Asi ti, kteří tak v té chvíli činili, jsou akcionáři firem vyrábějících větrné elektrárny či komponenty k fotovoltaickým článkům. Atmosféra fakt houstla. Už od začátku svého vystoupení jsem si byl vědom toho, že na můj příspěvek čeká nepřátelské prostředí, ale tohle začínala být doopravdy síla.)

5. renesanci zažije jaderná energetika (řekl jsem statečně nahlas)

(V této chvíli vyskočila smyslů zbavená finská "zelená" poslankyně Sattu Hassi. Popadla své desky a začala jako smyslů zbavená mlátit do svého stolu. Obhajoba jaderné energetiky - namísto zbožného obdivování alternativních zdrojů elektrické energie - ji obrala o poslední zbytky soudného rozumu a slušného chování.)

6. euroatlantická civilizace přestane vnucovat zemím v Africe, Asii a Latinské Americe svoji politiku "boje proti globálnímu oteplování", na kterou tyto země prostě nemají finanční prostředky a která, ve svém důsledku, znamená omezování jejich šancí k hospodářskému růstu a sociálnímu blahobytu.

("Odstěhujte se třeba do Číny, když se jich tak zastáváte," řval na mě přes půl sálu poslanec Davis.)

7. když se setkávám s občany své země a informuji je o tom, jak se Evropský parlament zabývá řešením především tzv. globálního oteplování, nevěřícně kroutí hlavami, co to tady řešíme namísto toho, co bychom opravdu a v jejich prospěch měli řešit.

(Předsedající tluče kladívkem do předsednického stolu. Důrazně mě upozorňuje, že jsem o 10 vteřin překročil přidělenou časovou dotaci na mé vystoupení. To mu nemám za zlé, jeho prací je řídit náležitě schůzi. V sále vládne poprask. Prostě jim tam někdo řekl, že si myslí, že žádná klimatická změna neexistuje. Připadáte si, že jste o 20 let zpátky. Abyste znovu začali vážit slova, abyste znovu vystupovali pouze s obhajobou jediného oficiálního názoru. Jsou jim jedno čísla, kterými šermují ve vzduchu. Házejí desítkami procent nahoru, miliardami eur sem tam. Žvaní o hospodářském růstu díky "zeleným technologiím". Vypočítávají, kolik pracovních míst přinese výstavba jedné větrné elektrárny a kolik to celkem znamená nových pracovních míst pro tu kterou členskou zemi.

Divný politický svět. A ať té hrůzy není konec: se schválením Lisabonské smlouvy má právě tento parlament mnohem více pravomocí! Vítejte v socialismu s jediným správným názorem.)"

20. ledna 2010, 19.29 hod., plenární zasedání Evropského parlamentu, Štrasburk