EU v roce 2010: rok potvrzených pravd
Za pár měsíců své existence potvrdila, že se tak nestalo. Potvrdila krizi evropské integrace, která narazila na limity administrativního řízení. Je chtěným dítětem zastánců komunitární (ne mezivládní) politiky evropských institucí, což ignoruje obsahové podmínky demokracie. Je výsledkem takových politických postupů, které jsou voliči po léta nuceni brát na vědomí, ne se na jejich utváření demokratickými postupy podílet.
Volební úspěchy pravice v Evropě
Jedna z politických pravd říká, že v dobách dobrých vítězí levicové strany, v dobách krizových naopak pravice. Rok 2010 v Evropě tuto pravdu potvrdil. Vítězné tažení konzervativních stran ve volbách v roce 2010 začali v květnu Cameronovi konzervativci ve Velké Británii. V dalších volbách, které se konaly v jakékoliv evropské zemi v roce 2010, zvítězili nebo sestavili vládu konzervativci.
Vládnout v nelevicové koalici se podařilo dokonce i tam, kde pravice těsně prohrála a kde se očekávaly vlády levicových formací (Česká republika, Slovensko).
Tyto změny jsou pro další vývoj uvnitř EU velmi významné. Doufejme, že středopravé vlády prosadí nezbytné reformy svých zdravotních, sociálních, penzijních a daňových systémů a otevřou cestu k ozdravení svých ekonomik. Konzervativní lídři jistě přispějí ke změně atmosféry a obsahu projednávané agendy na jednáních Evropské rady.
Již nyní je zřejmé, že funguje těsné spojenectví Cameron - Nečas a posilou začíná být statečná Iveta Radičová.
2010: euro v krizi
Jednotná měna euro je po celou dobu své existence politickým projektem.
Vznikla v prostoru ekonomicky, sociálně a kulturně natolik roztříštěném, že nemohla dlouhodobě vyhovět rozdílným zájmům svých uživatelů. V dobách, kdy se ekonomikám dařilo relativně dobře, se euro pod žádný ekonomický tlak nedostalo. Až hospodářská krize ukázala slabiny této měny.
Drahý evropský sociální model, jehož obsah i rozsah si zjevně různé členské státy vykládají různě, v kombinaci s dlouhodobě nízkou jednotnou úrokovou politikou Evropské centrální banky, přivedly některé členy eurozóny za pokraj státních bankrotů.
Cesta k fiskální a politické unii
S osudem jednotné měny svázali mnozí evropští politikové i osud EU.
Tomu také odpovídají kroky, které eurozóna, Evropská komise a Evropská rada přijaly. Kromě masivních půjček krachujícím státům (což se logicky nelíbí daňovým poplatníkům těch zemí, které půjčují), přijala Evropská rada na svém zasedání 16.-17.prosince 2010 rozhodnutí o "malé změně" Smlouvy. "Malé" proto, že většina hlav členských států nechce riskovat ratifikační referenda v obavách o to, aby voliči takové hlasování nepojali jako možnost vyjádřit svůj celostní názor na současnou EU.
Ona "malá" změna článku 136 vytváří možnost založit tzv. Evropský stabilizační mechanismus pro eurozónu. Ten nahradí současné pilíře – Evropský finanční a stabilizační fond (záruky členských zemí eurozóny v objemu 440 miliard eur) a Evropský finanční a stabilizační mechanismus (výpůjčky Evropské komise na trzích ve výši 60 miliard eur).
Přístup k těmto prostředkům nebude "automatický" a bude "podléhat selektivnímu výběru" - to je nejdůležitější.
Nad rozpočty členských států tedy vznikne nadřízený kontrolní orgán (Evropská komise?), který bude základní parametry návrhů národních rozpočtů určovat. Cesta k vytvoření fiskální unie je otevřena.
Jak ovšem z česko-slovenské historie my sami víme, monetární a fiskální unie nepřežije bez unie politické (naše měnová unie přežila rozpad té politické jen pár týdnů).
Obávám se, že směr "evropský superstát" byl potvrzen.
Evropské daně
Rozvrat veřejných rozpočtů členských států a jejich neochota posílat do bruselské pokladny stále víc v kombinaci s "ambiciózními" cíli EK (v čele s bojem s klimatickou změnou) přiměla Brusel hledat další finance a s úlevou konstatovat, že "zdroje jsou".
Do poloviny roku 2011 představí návrh na zavedení několika forem evropských daní.
Doufejme, že návrhy EK budou představiteli států na Evropské radě odmítnuty. Pokud ne, stane se EK finančně nezávislá na národních příspěvcích, což vyústí v její politickou nezávislost. Věřím, že Petr Nečas bude mít sílu v těsné koordinaci s podobně smýšlejícími státníky takové návrhy vetovat.
Rok 2010 v EU tak byl rokem potvrzených pravd. Tedy těch pravd, které ODS po léta o současném směru evropské integrace říká.
Psáno pro Listy ODS
Ivo Strejček
Dotace, přerozdělování, korupce
Tento text není o Davidu Rathovi, přestože z „příběhu“ onoho poslance vychází. Není totiž nijak zapotřebí komentovat nahrávky „šustění“ bankovek, při jejich přepočítávání a skládání do krabice od bot. Je zbytečné vyjadřovat své názory nad odpudivými informacemi, které každý den přicházejí a budou přicházet.
Ivo Strejček
Co přivezl Nečas z Bruselu?
Výsledek jednání vrcholných představitelů EU 8.-9. prosince 2011 v Bruselu potvrdil zrychlování skryté tendence dělení EU na bloky "euro" a "ne-euro".
Ivo Strejček
Dluhy: příčina či důsledek?
Kdyby se současné ekonomické problémy většiny členských zemí Evropské unie daly vyřešit výměnou jejich ministerských předsedů a vlád, bylo vše podstatně jednodušší.
Ivo Strejček
"Kde je Berlusconi?" zuří v Evropském parlamentu zelení
"Do Evropského parlamentu má přijet na návštěvu Silvio Berlusconi," začal svoji řeč v úvodu prvního poprázdninového zasedání této instituce ve Štrasburku předák evropských liberálů Guy Verhofstadt " a my tady nic nevíme".
Ivo Strejček
Armáda potřebuje respekt, ne odvody branců
Ministr Vondra zvažuje návrat k povinným odvodům branců, protože armádě se prý nedostává některých specializovaných profesí, jako jsou počítačoví experti, letci či profesionálové z oblastí spojovací techniky .
Ivo Strejček
Hrátky s minimální mzdou
Minulý týden se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dohodli na zvýšení minimální mzdy ze současných 8 000 Kč o necelou pětistovku. Vyvolalo to nejprve zlostné bublání uvnitř odborového hnutí, protože odborářští předáci požadovali původně změnu až na 9 200 Kč – tedy zvýšení minimální mzdy o celých 15% -, pak si ovšem odboráři zamnuli ruce se slovy „lepší něco, nežli nic“ a uklidnili se.
Ivo Strejček
Užitečná kůrovcová lekce
Českou společnost již několik měsíců vzrušuje, snad i rozděluje, spor o to, jak řešit problém s částmi šumavských lesů napadených kůrovcem. Nejde-li pouze o nahodilé výkřiky úzké a zájmově ostře vyhraněné skupiny lidí kolem ekologického hnutí Duha, považuji zájem o tento problém za správný a diskusi na toto téma za vhodnou a zdravou.
Ivo Strejček
Státní maturita: poprava učňovského školství
Rakousko a Německo otevřely od 1. května letošního roku své pracovní trhy pro občany těch států, které do EU vstoupily 1. května 2004. Obě země tak plně využily přechodná období trvající 7 let. Letos tedy musely své trhy otevřít naplno. Zajímavé je, jak rozdílně k tomu obě země přistoupily.
Ivo Strejček
Katastrofální "jaderné" rozhodnutí Merkelové
Rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové uzavřít do roku 2022 všechny německé jaderné elektrárny je politicky chybné a ekonomicky katastrofální rozhodnutí. Nejen pro Německo, ale také (minimálně) pro středoevropský prostor.
Ivo Strejček
Odboráři snad polili vládu živou vodou
Sobotní poutní sraz Zavadilových odborářů v Praze nebyla v ničem objevná či překvapující levicová veselice.
Ivo Strejček
Jsou státní maturity skutečným lékem?
Ministr Dobeš vidí ve státních maturitách lék na ozdravení českého školství, a proto s nimi spojil svoji kariéru ministra školství. Je to názor správný nebo pokus řešit problém "od konce"?
Ivo Strejček
Kdo vyhrál a kdo prohrál?
Vyhráli Klaus, Tluchoř, Kalousek, "Bártovci" uvnitř VV, ČSSD nebo KSČM? Prohráli "slabý" Nečas či nestoudná Kočí?
Ivo Strejček
Záleží na politicích, jak moc nás Fukušima zasáhne
Je skličující sledovat to, co se děje v Japonsku. Přírodní katastrofa, která nemá v japonské historii obdoby, připravila o život tisíce lidí. Zdevastovala část pobřeží a nemilosrdně zasáhla část japonského průmyslu. Nespravedlivě je tragédie obyčejných lidí překryta vystrašeným sledováním událostí v tsunami poškozené jaderné elektrárně Fukušima.
Ivo Strejček
Zdroje jsou...
Tak lapidárně kdysi smetl Vladimír Špidla Václava Klause v jedné z předvolebních televizních debat. Necítil v té chvíli žádnou potřebu vysvětlit, co těmi "zdroji" myslí. Až za pár měsíců Špidlova premiérování se ukázala holá pravda - kapsa daňového poplatníka byla ještě dostatečně plná na to, aby ji čeští socialisté zvýšením daní náležitě vyprázdnili.
Ivo Strejček
Proč jsem proti přímé volbě prezidenta
Zdá se, že se vládní koalice zřejmě bez problémů dohodne s opozicí na návrhu přímé volby prezidenta. Pokud se tak stane, bude to svými důsledky pro český politický systém největší změna za posledních dvacet let.
Ivo Strejček
Počínání lékařů je za hranou (a co to znamená pro nás)
Zdá se mi, že nastává vhodný čas pohlížet na probíhající krizi kolem odchodu části nemocničních lékařů jako na proces, ze kterého bychom měli ve svém zájmu vyvodit důležité zkušenosti.
Ivo Strejček
Český nemocniční lékař a jeho pacient v roce 2011
Jak daleko až jsou ochotni dojít lékaři, kteří se připojili k výzvě LOK "Děkujeme, odcházíme"? Čeho mohou reálně dosáhnout a co si (nechtěně) způsobili? A co pacient?
Ivo Strejček
(2 žáby + 1 mlok) × 2 stromy = 1 člověk?
Vracel jsem se ten předvánoční čtvrtek pozdě večer ze Štrasburku domů. Měl jsem za sebou nějakých 750 km cesty po francouzských, německých a českých dálnicích. V rámci všech podmínek, které počasí onoho dne určovalo, vcelku dobře udržovaných. Mrzlo, až praštělo.
Ivo Strejček
Mají být zimní pneumatiky povinné?
S rozvojem globalizovaného světa se globalizuje i informační proud všemožných médií. Můžeme tak sledovat průběh sněhových kalamit v Rakousku, Německu, francouzské Bretani či v belgických Ardenách. Umocňují se tím poselství klipovitých zpravodajství českých reportérů z nejrůznějších částí Čech a Moravy.
Ivo Strejček
Irsko, euro a my
Bylo by prozíravé, kdyby český daňový poplatník na chvíli přestal podléhat osudovým představám o tom, že jeho blahobyt a životní spokojenost se bytostně odvíjejí od toho, jaká byla v jeho městě uzavřena povolební koalice.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2903x