Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrátky s minimální mzdou

23. 08. 2011 15:16:48
Minulý týden se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dohodli na zvýšení minimální mzdy ze současných 8 000 Kč o necelou pětistovku. Vyvolalo to nejprve zlostné bublání uvnitř odborového hnutí, protože odborářští předáci požadovali původně změnu až na 9 200 Kč – tedy zvýšení minimální mzdy o celých 15% -, pak si ovšem odboráři zamnuli ruce se slovy „lepší něco, nežli nic“ a uklidnili se.

Na první pohled se může zdát, že zvýšení minimální mzdy je vstřícný a sociálně odpovědný krok vlády. Opak je ale pravdou – zvýšení minimální mzdy může paradoxně připravit o práci ty, kterým měl tento pracovněprávní instrument pomoci. Odboráři tak místo toho, aby zaměstnancům pomáhali k lepším podmínkám, přímo jejich zájmy poškozují.

Představme si případ ženy po čtyřicítce s dokončeným základním vzděláním. Pracuje jako uklízečka a je ráda, že není na sociálních dávkách. Za svoji práci dnes bere osm tisíc – víc by jí zaměstnavatel nedal. Při vyšších nákladech na uklízení by pro něho bylo výhodnější najmout si profesionální uklízecí firmu.

Pak ministr Drábek zvýšil minimální mzdu na 8 400 Kč. Uklízečka, byť by chtěla pracovat, nemůže dostávat od zaměstnavatele podle zákona méně, než novou ( tedy vyšší) minimální mzdu. V tu chvíli se ovšem zaměstnavateli přestane vyplácet zaměstnávat vlastní uklízečku, najme si uklízecí agenturu a paní vyhodí.

Protože uklízečka nemá dostatečnou kvalifikaci dělat nějakou lépe placenou práci, dostane se do kolotoče pracovních úřadů a sociálních dávek a byť by chtěla pracovat, nemůže. To je dopad minimální mzdy a jejího zvyšování v reálném životě.

Zvýšení minimální mzdy zdražuje pro zaměstnavatele najímání práce. Zaměstnanec bohužel zpravidla nevidí, že svého zaměstnavatele stojí kvůli odvodům na zdravotní a sociální pojištění mnohem víc než jen mzdu, kterou uvidí na výplatnici.

Při zvýšení minimální mzdy se zvyšují i povinné odvody vypočítávané z hrubé mzdy a práce se tedy prodražuje dvakrát – jednak přímým zvýšením hodinové mzdy, druhotně i vyššími platbami do zdravotního a sociálního systému.

Tyto zvýšené náklady přinutí každého zaměstnavatele zvážit, zda se mu bude i nadále vyplácet zaměstnávat stejný počet lidí, jako dosud. Přitom ony zvýšené náklady mají drtivější dopad (logicky) na menší zaměstnavatele, kteří pocítí jejich růst silněji, než velké podniky.

Institut minimální mzdy byl poprvé zaveden na konci 19. století na Novém Zélandu. Od té doby se minimální mzda stala standardní součástí pracovního práva ve většině zemí světa. Zatímco na začátku minulého století minimální mzda plnila svoji funkci garanta nejnižšího možného výdělku pro boj s chudobou, v dnešní době je spíš nástrojem politického boje, odborového nátlaku a svoje původní poslání už neplní.

Minimální mzdu pobírají v dramatické většině ti nejméně kvalifikovaní pracovníci, jejichž práce má pro zaměstnavatele většinou jen ne o moc vyšší přínos, než jaké jsou náklady na ni. Při zvýšení minimální mzdy se tedy podnikatelé budou snažit hledat (pochopitelně) takové řešení, kterým své náklady sníží. Jedním z takových řešení pak bývá propuštění právě těch zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu.

Minimální mzda tak pokřivuje trh práce – ti, kteří jsou ochotni pracovat levněji, nemohou.

Škoda, že se vládě nepodařilo přesvědčit své partnery (zejména odboráře), že je v přímém zájmu těch, které „ochraňují“, aby minimální mzda nebyla zvyšována. To by byl jeden z opravdových vládních kroků, jak pomoci udržet zaměstnanost a nenechat spadnout nejzranitelnější do sítě sociálních dávek a pomoci v nezaměstnanosti.

Je s podivem, že vláda po hospodářské krizi a při hrozbě dalšího zpomalení ekonomiky odvážně nevolí cestu opačnou – širokopásmovou liberalizaci trhu práce, kdy by se vyplatilo zaměstnávat a vyrábět. Krok zvýšit minimální mzdu nese rysy odborového populismu, který zaměstnance pohybující se na hraně zaměstnavatelnosti (ale při jejich vůli pracovat), poškodí.

Autor: Ivo Strejček | úterý 23.8.2011 15:16 | karma článku: 25.28 | přečteno: 1830x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Krystof Bartos

Warren Buffet? Ne - my sázíme na Johna Malona!

Pokud jste o tomhle chlapíkovi z Connecticutu s irskými kořeny ještě neslyšeli, je to velká chyba! Ale nemůžeme vám to mít vůbec za zlé - mnoho investorů (natož běžných lidí) o Malonovi nikdy neslyšelo.

16.7.2018 v 11:35 | Karma článku: 4.16 | Přečteno: 132 | Diskuse

Petr Šindelář

K čemu spotřebitelé potřebují státní Potravinářskou inspekci?

Radost mají ovocnáři třeba v Řecku, protože zjišťovat kvalitu jejich výpěstků před uvedením na náš trh jejím úkolem není. Slouží ale také k tomu, aby si občané měli kde stěžovat a zatím jde o velký úřad s kompetencemi k ničemu...

16.7.2018 v 9:52 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 409 | Diskuse

Ivan Pilný

Stalo se módou sezóny..

Blog s podobným tématem jsem napsal před více než pěti lety a pokračoval textem písničky pana Suchého do “nepravostí rázně tepat“.

16.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 464 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Nepochopitelná krátkozrakost veřejnoprávních médií

Pojem „Fake news“ se stal symbolem doby. Dokud se o fake news mluvilo „jen“ v souvislosti se zprávami sdílenými na sociálních sítích, dávalo to smysl.

13.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.31 | Přečteno: 16901 | Diskuse

Jakub Černý

Skandál s Profrostem: Jak jsem odhalil Babišův podivný prodej akcií

Národní centrála proti organizovanému zločinu prověřuje už přes osm měsíců aktuálního českého premiéra Andreje Babiše. Jaké informace vedly k odhalení jeho pravděpodobného (zjevného) podvodu?

13.7.2018 v 4:20 | Karma článku: 30.24 | Přečteno: 1270 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2902
Autor je od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu za ODS. Jeho stránky jsou www.istrejcek.cz .

Narozen 11. ledna 1962 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Pedagogickou fakultu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně a stal se učitelem, vyučuje angličtinu a zároveň i překládá. V letech 1996 - 1997 byl tiskovým mluvčím předsedy vlády Václava Klause a vlády ČR. Od roku 1998 do současnosti pracuje jako člen Zastupitelstva města Žďáru nad Sázavou, členem městské rady byl v letech 2002 - 2005. V Evropském parlamentu působí v Hospodářském a měnovém výboru a jako náhradník v zemědělském výboru. Je členem delegace Evropského parlamentu pro spolupráci s Čínou. Je ženatý a má dvě děti, hovoří anglicky a rusky.




Najdete na iDNES.cz